Prodej nemovitostí sice stále stagnuje, ale realitní trh se dává do pohybu. „Lidé evidentně vhodné nemovitosti hledají, ale s nákupem si dávají načas, čekají i na pokles cen, ke kterému začíná pomalu docházet,“ řekl Jakub Havrlant, ředitel realitního tržiště bezrealitky.cz.

Z dat tržiště vyplývá, že nejvýraznější je nyní nárůst zájmu o pronájmy, kde poptávka od ledna vzrostla o 20 procent. V Praze nebo Ostravě, kde je poptávka po pronájmu největší, na jeden byt v průměru připadá 15 zájemců.

Větší zájem je také o výměnu bytů a před začátkem zimního semestru i o spolubydlení. V oblasti prodeje došlo k oživení hlavně u malometrážních a panelových bytů, jejichž cena v méně atraktivních lokalitách často dosáhla svého dna a kupci už větší slevy neočekávají.

Cedule „zlevněno“ není výjimkou

Vyčkávání kupců se začíná projevovat vstřícnějším postojem developerů i majitelů nemovitostí. Slevy nabízejí hlavně soukromí prodejci, kteří cenu nastaví na úrovni předchozích let, ale postupně ji sníží řádově i o statisíce.

Developeři dlouho vyčkávali a místo slev klientům nabízeli nejrůznější dárky typu kuchyň zdarma, ceny novostaveb začaly mírně klesat až v létě. Kvalitní novostavby slevy nepotřebují, ale projekty, u kterých developer nebral ohled na lokalitu, dispozice či standardy, jsou za nabídkové ceny prakticky neprodejné. Případně developeři nabízejí ve fází výstavby větší prostor pro klientské změny a míru dokončení bytu – od „holobytů“ až po nemovitosti na klíč.

Reality se začínají zelenat, ale často je to podfuk

Silným marketingovým tahákem se stává ekologické bydlení. Poptávka po nízkoenergetických nemovitostech od loňska stoupla téměř o 50 procent. Kvůli rostoucím cenám energií se klienti v poslední době zajímají nejen o prodejní cenu nemovitosti, ale také o náklady spojené s jejím provozem.

Nízkoenergetický dům se od běžného domu nemusí vizuálně lišit. „Podstatný rozdíl je však ve spotřebě tepla na vytápění, která je u nízkoenergetického domu až o 60 procent nižší,“ vysvětlil Daniel Morávek ze společnosti Atrea, která se specializuje na úsporné vytápění budov a vzduchotechniku. Aby nemovitost mohla být definována jako nízkoenergetická, nesmí roční spotřeba tepla na vytápění přesáhnout 50 kilowatthodin na metr čtvereční.

Kvalita domu se hodnotí takzvaným Průkazem energetické náročnosti budovy, podobným, jaký mají elektrospotřebiče. „Průkaz je součástí stavebního povolení a kupec si jej může na developerovi vyžádat, za nízkoenergetické jsou přitom většinou považovány stavby v třídách A až B,“ doplnil Daniel Morávek.

Skutečně nízkoenergetické projekty jsou ihned vyprodány

Současný pokles poptávky po nových bytech nahrává kvalitnějším bytovým projektům, mezi které patří i energeticky úsporné stavby. Protože nálepka „eko“ pomáhá prodávat, někteří developeři současné popularity zeleného bydlení zneužívají. „Jako nízkoenergetické dnes inzeruje stavby téměř každý, kdo používá stavební izolace, se skutečnými nízkoenergetickými parametry však takové bydlení nemá nic společného,“ vysvětlil Jan Řežáb šéf developerské společnosti JRD.

Nízkoenergetické stavby letos začal podporovat i stát, nejmasivnějším dotačním programem je Zelená úsporám. Dotaci je možné získat i na byt v novostavbě, ale podporovány jsou jen energeticky pasivní domy a o peníze může žádat až majitel bytu, nikoli sám developer. „Tato kritéria nejsou pro většinu developerů motivací k úsporným opatřením a příliš nevěřím, že tato dotace trh energeticky úsporných domů rozhýbe,“ dodal Řežáb.

zdroj: iHned.cz