Kdo by při vytápění nechtěl ušetřit? Princip jak na to není příliš komplikovaný, ale také nelze měnit skutečnost. Tak to platí i u rekuperace. Náklady se někdy mohou vracet jen těžko. 

Definice rekuperace je jednoduchá: je to zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu a následné předání tohoto tepla čerstvému chladnému vzduchu, který je tak přiváděn do obytných prostor již předehřátý.

Jsou zde dvě základní části, ze kterých se systém řízeného(nuceného) větrání s rekuperací tepla skládá: rekuperační jednotka a vzduchotechnický potrubní rozvod. 

K rekuperační jednotce je přiváděn čerstvý vzduch z vnějšího prostředí a od rekuperační jednotky se zároveň odvádí již vychlazený odpadní (v interiéru spotřebovaný) vedením o různých rozměrech, podle potřebného množství výměry vzduchu.

Aby byla zajištěna dostatečná distribuce čerstvého vzduchu a současně také spolehlivý odtah vzduchu znehodnoceného (především samostatný odtah z WC, koupelny a kuchyně), je potrubím "protkán" celý obytný prostor.

V zimním období je čerstvý, ale chladný vzduch zvenčí přihříván přes teplo-směnnou plochu výměníku teplem získaným z odpadního vzduchu a tak dochází k výrazné úspoře energie na vytápění objektu. Naopak v letním období je tento efekt opačný, napomáhá objekt klimatizovat. 

Dobře zakopaný pes

Pokud je do systému zakomponován zemní výměník tepla (ZVT), lze dosáhnout výraznějšího efektu jak při vytápění, tak i při letním chlazení rekuperační jednotkou. Zemní výměník je potrubí zakopané v zemi v nezámrazné hloubce (minimálně 12 cm, ale z pravidla 150 až 200 cm). 

Množství vyměňovaného vzduchu je jeho průměr opět přizpůsobený. Potrubí, které je umístěné v této hloubce pod povrchem, je v prostředí, které během celého roku zaznamenává jen minimální teplotní rozdíly (od 5 do 15 °C).

V zimě toto relativně stálé prostředí pomáhá přihřívání čerstvého vzduchu ještě před rekuperační jednotkou a v létě napomáhá stejným způsobem jeho chlazení. Zemní registr však nevyužijete na jaře a na podzim.

To, aby byl zemní výměník tepla kvalitně navržen a zpracován, je velmi důležité. Vysoké nároky se kladou na filtraci zemního registru, jelikož v nedbale instalovaném potrubí se hromadí kondenzát. Je třeba provést zemní výměník tepla na 100%, protože je to poměrně vysoký náklad navíc (30 000 až 50 000 Kč).

Není všechno zlato, co se třpytí

Výrazná úspora nákladů na vytápění se většinou uvádí jako hlavní přednost nuceného větrání s rekuperací tepla. Vlastně je to pravda, ale není to tak úplně jednoduché. Pro toho, kdo chce mít energeticky soběstačný pasivní dům, může být tento systém, který vede k výraznému omezení tepelných ztrát objektu, jistě velmi zajímavý. 

Na druhou stranu se vám investice do rekuperačního systému bude vracet jen pomalu, pokud máte nízkoenergetický dům, kde náklady na vytápění při rozumném větrání okny nejsou vysoké a přirozené větrání lze chápat jako příjemný bonus. Toto kritérium je u starší zástavby významné pro domy, které mají vysoké náklady na vytápění (především lehký topný olej, elektrické přímotopy, elektrická akumulační kamna, propan).

Nemůže se vám však finančně vyplatit vybavit rekuperací dům s velkou tepelnou ztrátou, který vytápíte levným dřevem z místních zdrojů.

Kvalita vzduchu

Zvýšení kvality vzduchu v obývaných prostorách se označuje jako značná výhoda větracích systémů s rekuperací tepla. To se nedá popřít. Faktem je, že snahou neplýtvat teplem, omezit obtěžující hluk z ulice nebo pouhým opomenutím, větráme naše domy a byty nedostatečně. 

Hygienickým normám by vyhověla však jen málokterá z českých domácností, jež větrají přirozeným způsobem (tedy okny). Nucené větrání přivádí nejen dostatek čerstvého vzduchu, ale navíc je tento vzduch filtrovaný, zbavený prachu a případně i dalších alergenů v závislosti na typu použitého filtru.

Proto se tento způsob doporučuje alergikům a lidem s dechovými potížemi. Někdo si řekne, že je to jako „život ve skleníku“, ale důležité je, že to funguje. 

Stálá vlhkost

Problémy s přebytečnou vlhkostí v panelových domech nebo naopak se suchým vzduchem, výrazně ovlivňují kvalitu ovzduší v obytných prostorách. Vysoká vlhkost se velmi často objevuje po rekonstrukci bytu nebo domu, kdy dojde k zateplení fasády, výměně a utěsnění oken. Pokud se starší okna vymění za těsnější, je objekt nutné více větrat, to si však majitelé starších domů často neuvědomují.

To je důvod, proč se rekuperace vyplatí i ve starších domech, nejen kvůli tepelným úsporám, ale také jako prevence proti plísním a bakteriím. Avšak i v zateplených novostavbách se majitelé mohou potýkat s nadměrnou vlhkostí, kterou je třeba odvětrat.

Pasivní, nebo aktivní?

Pokud se rozhodnete pro instalaci systému nuceného větrání s rekuperací tepla, pak byste měli vědět, že rozlišujeme rekuperaci aktivní a pasivní. Rekuperace pasivní nepotřebuje žádné další zařízení, v rekuperační jednotce prostě jen dochází k výměně tepla. Aktivní rekuperace dokáže teplotu vzduchu zvýšit i nad původní úroveň. Je tak v pravém slova smyslu vytápěním.

Jako zdroj tepla pro vytápění i ohřev užitkové vody využívá aktivní rekuperace tepelné čerpadlo. To odebírá teplo z vnějšího prostředí a s pomocí malého množství dodané elektrické energie je přečerpá na vyšší teplotní úroveň a předá topnému systému. 

Systém bude zcela soběstačný, hned po dodání minimální části vstupní energie. Úbytek tepla se vyřeší dodáním energie zvenčí: při účinnosti přes 80% se teplota vzduchu uvnitř rekuperační jednotky sníží o 3 až 4°C, takže je nezbytné vzduch v interiéru dohřát na pokojovou teplotu. Několikanásobně úspornější jednotky s širšími možnostmi využití jsou jednotky s aktivní rekuperací, avšak jednotky s pasivní rekuperací bývají nejméně o polovinu levnější.

Rekuperace zvýší kvalitu vzduchu v interiéru, udrží v něm stabilní teplotu i vlhkost a také omezí tepelné ztráty domu.

Výhody a nevýhody rekuperace 

+ zvýšení kvality vzduchu v obytném prostoru
+ provoz každopádně přináší finanční úsporu
+ výrazné omezení tepelných ztrát objektu
+ vzduch se filtruje, což prospívá alergikům i astmatikům
+ udržuje stabilní teplotu i vlhkost vzduchu v interiéru
+ brání tvorbě plísní a bakterií

- vysoké pořizovací náklady celého systému
- u starých domů s levným zdrojem vytápění se změna systému finančně nevyplatí
- můžete se cítit jako „skleníková kytička“
- úspory za vytápění mírně snižuje technologický servis systému (výměna filtračních textilií, čištění potrubí)

Kolik to bude stát

Cena základní verze (s nižší účinností a malým objemem větrání) se může pohybovat kolem 60 000 Kč. Pro dvoupodlažní rodinný dům počítejte s náklady 100 000 až 200 000 Kč. Tato cena zahrnuje i potrubní rozvody a montáž. Systém nuceného větrání vás vyjde levněji, pokud ho pořizujete do bytového domu. Můžete počítat s náklady 600 až 900 Kč/m² podlahové plochy. 

Rekuperace lze zařídit také pro jednotlivou místnost – nejčastěji kuchyni nebo koupelnu. Pak je cena příznivější: od 4000 Kč výše. Účinnost přenosu tepla by měla být vyšší než 80%.

Další fotografie: